Za barikádou...
"Změnou, kterou hledáme ve světe se musíme stát my sami."

Aktuální články


Rubriky


Odkazy


Fotoalbum


Archiv


Anketa


Hledání



RSS

počítadlo.abz.cz

Mé osobní světy...

Častokrát jsem slyšela tvrzení, a uvědomuji si, že je na něm určitě kus pravdy, podle kterého je každý člověk tak trochu blázen. Poslední dobou jsem však mnohokrát uvažovala nad tím, zda je moje "bláznovství" stále v přípustných mezích. Podle čeho přesně by měl člověk určit, jestli je ještě bláznem normálním nebo bláznem nenormálním? Případně se taky ptám sama sebe: je v pořádku, že vás v "normálnosti" udržují bláznivé věci?

Nejsem člověk, který by byl zvyklý utíkat od problémů. Alespoň v pravém slova smyslu ne. Avšak v rámci zachování radosti dokonce i v v těch životních fázích, ve kterých by se jinak člověk příliš nesmál, jsem se naučila vytvářet si jakési alternativní světy. I když sloveso vytvářet vlastně není úplně odpovídající. Zkrátka a dobře jsem člověk, který miluje vše, co známe pod pojmem fantasy. Ať už se jedná o fantasy literaturu, filmy, seriály, dokonce i některé počítačové hry. Prostřednictvím těchto vymyšlených světů se odpoutávám od každodenní, někdy nepěkné reality. Všechno mě to ovšem vede k myšlence, zda je to správné(?) nebo zda už to někdy nepřeháním... Je logické, že lidé sní, že mají svoje představy, přání a touhy. Uklidňuje mě také fakt, že pokud bych kvůli tomu byla "divná" já, byla by "divná" poměrně velká část populace. Nalijme si čistého vína, dnes je doba, ve které fantasy světy nejednou ovládají ten reálný. Fenomény jako Harry Potter, Narnie, Hra o trůny, Pán prstenů a další jsou téměř všude, kam se člověk podívá. Zároveň je také doba, kdy jsou zmíněné formy odreagování velmi pochopitelná, ba dokonce potřebná. Problematická by tak byla spíše míra a frekvence úniků.

Jak bych teda měla své úvahy zakončit? Ve vztahu ke svému okolí se opravdu snažím být tolerantním člověkem. Možná bych se mohla pokusit být tolerantní také k sama sobě a přistupovat k této své "úchylce" s pochopením. Asi by bylo na místě brát v úvahu, že v dnešním stresujícím, spěchajícím, hektickém světě je dokonce nezbytné umět vypnout. Nestyďme se tedy přiznat věci, jež nám pomáhají, nebojme se ukázat, co máme rádi. Pokud jste na tom někdo podobně jako já, pokud máte touhu pomořit se, alespoň na chvíli, do jiných sfér, do oblastí, které jsou jenom vaše, udělejte to. Každý si přece hledá vlastní cesty k překonávání překážek, každý si volí své vlastní způsoby žití. A že se to někomu může zdát poněkud dětinské? Tak ať. Třeba to není ideální postup, ale čí je? Plno věcí v životě jsou pouhou naší volbou. A pokud existuje něco, co nás dělá šťastnými, proč se o to okrádat. Nesmíme ale zapomenou na rčení: všeho s mírou - a ta nechť spočívá na individuálním zvážení, na zdravém rozumu...

Dobrou noc :) (více)

19.07.2014 16:38 | 0 komentářů | Autor: Ragela | stálý odkaz

Tajemství lidského chování

Tak si říkám, jestli má cenu zamýšlet se nad tím, proč se lidé chovají takovým způsobem, jakým se chovají...? Je vůbec možné poznat příčiny, které ostatní vedly k jejich rozhodnutí? Obzvláště pokud vezmeme v úvahu fakt, že často nechápeme ani sami sebe. Nejen po internetu koluje spousta citátů, rad, životních mouder, jež zmiňují, že pokud něco cítíme, pokud něco chceme, máme to říct nebo nějakým jiným způsobem dát najevo. Jestliže se nám někdo líbí, tak ať to ví. Jestliže je pro nás někdo důležitý, měl by to vědět. Tak proč se tedy těmito hesly neřídíme? Život by byl přece o tolik jednodušší. Ve skutečnosti pak stále dochází k situacím, kdy pochybujeme úplně o všem. Nezměrné množství času věnujeme myšlenkám na to, co si o nás myslí lidé, na jejichž názoru nám z nějakého důvodu záleží.

Myslím, že já osobně jsem mistrem, co se takových úvah týče. Z obavy, abych někoho neprávem odsoudila, jsem schopná do nekonečna uvažovat, jaké kroky přivedly daného člověka k danému úkonu. Co by tedy pro mě mohlo být radou? Marně nad tím uvažuji. Asi mi nezbude nic jiného, než se nakonec smířit s myšlenkou, že lidské jednání bývá často nepochopitelné a vždy nevyzpytatelné. Na druhou stranu však pravděpodobně dělá život poutavým a zajímavým. Jaké kouzlo by mělo čtení knihy pokud bychom znali všechny podrobnosti? Jaký smysl by mělo žít život, pokud bychom věděli, jak dopadne...? (více)

15.07.2014 23:26 | 0 komentářů | Autor: Ragela | stálý odkaz

Doba temna

Omlouvám se všem internetovým kamarádům i všem lidem, kteří jsou stálými čtenáři mých článků, ale musím na chvíli pozastavit tyto stránky. Psaní nejde a není ani chuť, ale doufám, že se ještě někdy vrátí. Moc děkuju za všechny milé komentáře a podpory, když jsem měla špatné dny. Moc mě to vždycky potěší a povzbudí a taky si tím připomenu, že nejsem sama. Opravdu a ze srdce vám moc děkuju a prosím nezlobte se, že jsem k vám teď vůbec nechodila na blogy a ani tady jsem nic nepsala. Nevím co se děje, jako by mě úplně opustilo moje blogové já. Nechci se nutit do něčeho, co nejde samo od sebe. Snad se to brzy změní. Moc se omlouvám a ještě jednou moc děkuju, jste zlata :)


"Co je většího či statečnějšího než čelit zlému osudu?" - Lucius Annaeus Seneca
.
.
P.S.: Věříte na osud?
Já ano.


06.05.2009 22:04 | 5 komentářů | Autor: Ragela | stálý odkaz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se